1. Nejdůležitějším principem
týkajícím se pohybu v taiji je vědomý pohyb. Yong yi, bu yong li
– „používej mysl, nikoliv sílu“ a nei wai xiang he -
„jednota vnějšího a vnitřního“ jsou principy zdůrazňující
úlohu mysli při cvičení taijiquan. Především je třeba
vyvarovat se mechanickému cvičení forem. Mysl by měla být plně
soustředěná na pohybu, který vykonáváme. Snažíme se stále
hlouběji vnímat a rozumět pohybu. Pokud v průběhu cvičení
formy naše soustředění povolí a mysl unikne k jiným myšlenkám,
netrápíme se tím, ale co nejrychleji se vracíme zpět k tématu.
2. Při cvičení formy by se tělo
mělo pohybovat jako celek a řízeno by mělo být pasem (yao). V
taiji se snažíme nerozdělovat pohyb. Pohyby rukou i nohou jsou
vždy součástí pohybu celku, jen tak může dosáhnout xhang xia
xiang sui - „horní i spodní část těla následují jedna
druhou“ a xiang lian bu duan - „kontinuita bez přerušení“.
Pokud je pohyb celého těla sjednocen může vznikat vnitřní síla
jin a my dosáhneme kýžených efektů plynoucích ze cvičení
taiji. Pramenem pohybu celého těla je pas (yao). Při cvičení
tchaj-ťi se říká song yao - „uvolni pas“, jen tak může pas
řídit celé tělo a z jeho rotace vznikat všechny proměny
prázdnoty v plnost a naopak.
3. Pohyb by měl být uvolněný a
přirozený. Uvolněným pohybem rozumíme především to, že
nepoužíváme nadměrné množství napětí vznikající z
rozdělování pohybu a dalších vžitých pohybových vzorců,
které nám brání ve vytvoření integrované síly celého těla
(jin). Přirozený pohyb je spojený s následováním přirozeného
fungování naše těla, opakováním pohybu v proporcích našeho
těla a vnímání hranic možností našeho těla. Neopakujeme slepě
vnější pohyb, ale snažíme se pochopit myšlenku pohybu.
4. Přestože forma musí procházet
pevnými body – dingdian – například v podobě pozic
zobrazených dále, je třeba při cvičení formy zachovávat
princip „zdá se, že se (pohyb) zastavil, přesto se nezastavuje“.
Konec jedné formy je začátkem další a tak jedna fáze pohybu
střídá druhou bez přerušení. Klíčem k tomu je mysl.
5. Když začínáme cvičit taiji,
měli bychom se při cvičení formy snažit o plynulý a pomalý
pohyb. To nám umožní, i když se pohybujeme, dong zhong qiu jing -
„hledat klid v pohybu“. I když poté zrychlíme pohyb nebo
budeme využívat explozivní sílu fajin, naše mysl zůstane
klidná a soustředění nepřerušené. Pomalý pohyb na začátku
nám také umožní lépe si všímat a odstraňovat zvyky, které
nám překáží ve správném cvičení.
6. Poslední bod se týká kroků ve
formě. Říká se, že při cvičení formy by náš krok měl být
lehký a jistý jako krok kočky - mao xing bu. Pokud například
vykračujeme pravou nohou, musíme nejprve přenést celou váhu na
levou nohu a dobře se na ní zakořenit. Při vykračování musí
pracovat obě nohy, tak abychom měli stálou kontrolu nad pohybem.
Nejprve opřeme chodidlo pravé nohy o zem a teprve poté na něj
přenášíme váhu. Je třeba dobře rozlišovat plnost a prázdnotu
- fen xu shi.
Kromě těchto důležitých bodů
dáváme pozor i na body popsané v souvislosti s pozicí wuji: hlava
zůstává zavěšená, brada lehce posunutá dozadu, nefritový
polštář otevřený, ramena a lokty klesají, vtahujeme hrudník,
nezakláníme se, nepředkláníme se, nenahýbáme se do stran,
otevíráme bránu života, kostrč je vystředěná, kyčle
otevřené, kolena se ohýbají a narovnávají, nikdy je však úplně
nepropínáme.
